O tom jak jsem přežila Vánoce a okusila vánoční zázrak

28. 12. 2020
O tom jak jsem přežila Vánoce a okusila vánoční zázrak

A je po Vánocích. Ačkoliv mám dovolenou, rozhodla jsem se opustit svůj rodný Tábor a emigrovat zpět do Prahy. Ne snad, že by se mi kdovíjak stejskalo po oné proleželé matraci z Ikey, ale každý další den v okruhu rodiny, obležení jídla a alkoholu byl čím dál tím víc kritický. 

Letošní Vánoce byly jiný. Což pouze reflektuje celý uplynulý rok. To, že jsme měli štěstí se jako rodina sejít, nebyla samozřejmost a snad i zbytek společnosti přehodnotil skutečnou podstatu Vánoc. Tak aspoň něco pozitivního. 

Dárky bych raději ani nedostávala. Nejsem zvyklá je dostávat, tudíž je neumím ani přijímat a vždycky mě to uvede do rozpaků. Rodina se tedy rozhodla obdarovat mě těmi magickými papírky, jenž vládnou světu. Ani to moc nepomohlo, proto jsem si dobrou chvíli dojatě pročítala kartičku s přáním a předstírala, že ty peníze nevidím a že o ně v podstatě vůbec nejde. Děkuji pěkně. 

Co ovšem umím přijímat s neskrývanou radostí je alkohol. To asi proto, že letos jsem ho obdržela vážně hodně a tak v tom mám praxi. Švagr mě potěšil Moëtem Rosé Impérial. To se neztratí! V lednici se mi vždycky alespoň jeden permanentně chladí, jen pro případ “co kdyby”. Mám taky moc ráda Champagne Joseph Perrier, který je oproti Moëtu výraznější a je v něm lehce cítit lékořice. Na zimní oslavy ideální.

Další dary byly rovněž vinného charakteru, ale o těch budu psát postupně spolu s jejich konzumací, abych mohla poskytnout relevantní recenzi. Budu se teď věnovat spíš tomu, co jsem pila o Štědrém večeru. Naše rodina se léta přátelí s rodinou Tetur z Velkých Bílovic, kterou jistě není třeba představovat. A jelikož jsme vzhledem k situaci neměli možnost setkat se osobně, patřičně jsme Vánoce oslavili alespoň s jejich víny.

Rulandské modré a Cabernet Sauvignon jsem nechala členům rodiny, kteří již k červenému vínu dozráli. Na mě tedy zbylo Sylvánské zelené. A musím říct, že nakopalo můj milovaný Tramín do spodku lahve. Ačkoli jsem doposud preferovala spíše suchá vína, tak tohle polosladké mě dostalo na svojí stranu. Mám moc ráda tropický ovoce a tady jsem krásně cítila moje oblíbený mango a žlutý meloun. 

Takže jestli jsme si myslela, že letos už mě vážně nemůže nic překvapit...omyl. Sylvánské zelené totiž sesadilo Tramín červený a dostalo se tak na vrchol žebříčku mojí pomyslné top desítky vín. Ale do konce roku zbývají ještě tři dny a kdoví, co se mi ještě dostane do skleničky.

@gabriela.ditrichova

Leave a Reply

All fields are required

Name:
E-mail: (Not Published)
Comment:
Type Code

Kategorie

Výrobci

Nejprodávanější produkty

Novinky

Slevy

Články v blogu

Chat