Proč jsem z Vínečko festu odcházela zlitá jak nikdy

12. 05. 2019
Proč jsem z Vínečko festu odcházela zlitá jak nikdy

Včera, ačkoliv byla sobota, mě volaly pracovní povinnosti. Chcete vědět, jaký to byly? Ne? Já vám to stejně řeknu. Musela jsem zcela neodbytně a nutně navštívit Vínečko fest na Střeleckým ostrově, protože, a to není lehký říkat, natož dělat, je v mým popisu práce mapovat vinný akce a kontrolovat, jak to tam běží. (Odpověď zní Ano, tuto náplň práce jsem si stanovila tak nějak sama… se souhlasem našeho dejsivíňákovýho šéfa Toma :))

Když jsem vyrážela, venku zrovna přestalo pršet, což jsem se rozhodla podpořit tim, že jsem doma nechala deštník. Když necham deštník doma, bůh to uvidí a nepustí na nás litry vody přece, to dá rozum, říkala jsem si. Skoro to vyšlo – když jsem na fesťák přišla, nepršelo. Muj plán byl jasnej. Obejít všechny stánky a u každýho něco vokoštovat.

Hned u prvního stánku, kolem kterýho jsem šla, jsem se zastavila na nejmíň půl hodiny. Za pultem totiž stál pán, se kterým se známe přes Víno, a tak jsme se zapovídali, on mi pořád nalejval další a další super vzorky, to se mi líbilo, žejo, a tak jsem nikam nepospíchala. Když mi konečně došlo, že tu mam i jiný povinnosti, a rozloučila jsem se, bůh se zasmál mýmu plánu s deštníkem a jal se mi ukázat, kdo je tu pánem. Inu, tohle váš překvapí, ale já to nebyla.

Zrovna jsem si objednávala jedno pěkný růžový u stánku na druhým konci festivalu, když tu se zvednul vítr, nebe zčernalo a spustila se průtrž mračen. Nepršelo, nelilo jak z konve, lilo jako z obrovitánskýho kýble. Lítaly papíry, lidi si chytali svoje nezatížený stánky, padaly láhve (ok, spadla asi jedna, ale dramatický to bylo dost – šlo o víno, žejo!) a já byla ve vteřině úplně celá promočená. Můžu zodpovědně prohlásit, že takhle zlitá jsem po víně ještě nebyla. Chtěla jsem utéct do stánku k tomu známýmu pánovi, ale když jsem opustila relativní bezpečí velkýho stromu, pod kterým se nás schovávalo asi padesát, odfouklo mě to zpátky. Odfouklo. Mě. Rozumíme si?! Víte, jak velkej vítr to musel bejt, když to odfouklo i mě? Velkej. A ještě o trochu větší, než si myslíte.

Pak jsem konečně vychytala chvilku, kdy se to maličko uklidnilo, rychle jsem přeběhla zpátky pod ten první stánek a tam strávila další půlhodinu. Mokrý jsem měla fakt všechno. Jo, i bombarďáky. Jo, i podprsenku. Všechno. Byla mi zima jako blázen, a i když jsem opravdu poctivě pila další a další víno, ne a ne se zahřát, tak jsem pak zbaběle zdrhla do tepla. Taková jsem hrdinka. A takovej byl muj Vínečko fest, kterej jsem chtěla prolézt úplně celej. Nevadí. Hlavní je, že i když jsem navštívila zoufale málo stánků, vína jsem vypila hodně. A na další akci si vezmu deštník, aby nepršelo!

Vaše Týna z Vína
Píšu, protože víno

Leave a Reply

All fields are required

Name:
E-mail: (Not Published)
Comment:
Type Code

Kategorie

Výrobci

Nejprodávanější produkty

Novinky

Slevy

Články v blogu

Chat