Víno ve Španělsku, v Kataru, doma a na Moravě

14. 08. 2019
Víno ve Španělsku, v Kataru, doma a na Moravě

Pic kozu do vazu, přátelé!

Já vim, že jsem sem dlouho nic nenapsala, já vim. Měla jsem totiž moc a moc práce s cestováním po světě a zkoumáním, jaký kde maj víno. Takže jsem vlastně cestovala za vědeckejma účelama. Žejo. A teď vám o tom povim.

Nejdřív jsem byla u kamarádů ve Španělsku, dole v Alicante a jeho okolí. Španělsko je ráj vína. RÁJ. V takovým obyčejným supermarketu jako třeba Mercadona maj boží výběr vín, a teď pozor – ty vína jsou skvělý a často nestojí ani dvě éčka. Chápete to? No, nebe. Nebe v regálu, košíku a pak nebe v hubě. Achich.

Hned první den jsme se vydali na nákup. Zatímco jsme já, Nikča i Zdenda všichni házeli láhve do košíku, moje matka stála, pozorovala nás a nestíhala počítat. „Jedna, tři, sedum, panebože děláte si srandu, dvanáct? To nikdy nemůžeme vypít!“ Ehm. Co vám budu. Vypili. Asi za tři večery. Mamka, která se v obchodě křižovala, že je toho moc, za to pořádně vzala taky, nebojte se. A tak se jelo nakoupit zase. Španělský vína jsou štěstí. Doporučuju.

Oproti tomu Katar, jo? Hahahahhaha. Ne, že byste si snad v Kataru nemohli dát dobrý víno. To ne. Můžete. ALE! Dostanete ho jen v luxusních resortech, z čehož vyplývá, že si třikrát rozmyslíte, kolik a jestli si dáte. Já si dala skleničku. Za pětikilo. Jakože pět set korun českých. Za jednu skleničku, ani ne dvojku. Rozumíme si? Za pětikilo bych ve Španělsku měla plnej panebože košík láhví, který by byly stejně tak dobrý. Ale s tim člověk tak nějak musí počítat, když jede do arabský země. Můžem bejt rádi, že nám vůbec něco byli ochotný nalejt. :-)

Na druhou stranu, bacha, cesta letadlem byla nejvíc boží na světě, protože tam se víno pít smí, a pokud vim, je to dokonce i doporučený. Dobře, tak to doporučuju já, ale i to se počítá. A ještě ke všemu je to zadarmo. Cestou tam jsem teda pila svatou Helču, to je moje oblíbený, a cestou zpátky jsem zkusila růžový šampaňský, ne sekt, ale vopravdický šampaňský, klasický šampaňský a zas to růžový a tak dokolečka. Ňam! Velký, velký, opravdu velký dobrý.

Teď na začátku srpna jsme si s holkama udělaly pěknej víkend na Moravě, v Šardicích, kde byly otevřený sklípky. Na to si taky vůbec nemůžu stěžovat, protože se zaplatilo jen na začátku a pak se mohlo pít celej den. Shodly jsme se, že na náš vkus jsme toho vypily až zbytečně málo, ale všechno stálo za to. Domů jsem si dovezla dvě láhve (jenom!), který světim pro mamku s babičkou, protože já holka praštěná na ně vždycky čekam, aby ochutnaly se mnou.

Naopak se to úplně vždycky nepovede – teď jsem třeba dostala krásnou dárkovou krabičku od Vi Wine, kterou jsem po mamce poslala na jih za babi s tím, že tam na mě počká, abysme si pak zase daly všechny dohromady, a víte, co se stalo? Víte? Ne? Stalo se to, že ta krabička na mě nepočkala. Někdo to celý vypil beze mě a vůbec mu to nebylo blbý. To jsou dneska lidi, žejo? Příště zase tak něco pošlu! :))

Mějte se a dejte si víno!

Vaše Týna z Vína

Píšu, protože víno

Leave a Reply

All fields are required

Name:
E-mail: (Not Published)
Comment:
Type Code

Kategorie

Výrobci

Nejprodávanější produkty

Slevy

Články v blogu

Chat