Znojemský vinobraní, burčák, král Miroslav, burčák, koncerty a burčák

17. 09. 2018
Znojemský vinobraní, burčák, král Miroslav, burčák, koncerty a burčák

Odemkla jsem dveře svý pražský garsonky, hodila tašky do rohu místnosti jako za starejch časů, když se přišlo ze školy, a místo vybalování, zkulturnění sama sebe nebo ježišmara snad úklidu jsem se dala do psaní. Jsem totiž tak plná krásnejch zážitků z tohohle víkendu, o který se s váma chci podělit, že to prostě musí ven hned teď.

Byli jsme s rodinkou na znojemským vinobraní, a hele, to vám bylo něco. Je sice pravda, že některý věci zas až tak ideální nebyly, to mam na mysli třeba hotel, kterej se na bookingu tvářil sluníčkově a až na místě jsme zjistili, že ještě před dvěma měsícema sloužil… jak to říct… zkrátka nekalým účelům, ale v záplavě těch pozitivních věcí, a hlavně litrů vína, nám to ve finále bylo celkem burčák (nebo buřt, podle libosti, ale nám je teďka všechno burčák).

V tomhle článku se právě na ty pozitivní a krásný věci chci soustředit. O těch dalších napíšu jindy a taky asi jinam, protože nechci kazit Tomovi tyhle krásný stránky, žejo.

Sebrali jsme se takhle v pátek já, mamka, strejda, bratránek a náš rodinnej přítel, nasedli jsme do auta a rozpálili to směr Znojmo. Dali jsme si oběd, abysme měli pořádnej základ na víno (o tom, že jsme hodinu a půl čekali na jídlo, taky jindy a jinde) a pak už jsme vyrazili do samotnýho centra dění. Kromě toho, že Znojmo je fakt nádherný město, tam bylo taky milion fakt nádhernejch stánků s fakt nádhernejma vínama a burčákem.

Inu, začali jsme degustovat. Původně jsme tak nějak měli hlídat my malýho bratránka, skoro bych ale řekla, že ve finále on hlídal nás. Klopili jsme to tam totiž celkem slušně. Protože jsme ale rozumná rodina, v průběhu toho klopení jsme hodně jedli a procházeli se, abysme se nezmoštovali jak klokani hned první den. Věděla jsem, že někde tam má bejt i stánek ViWine (jo, to je to super víno v plechovce, jak dělaj i to rybízový, do kterýho se zamilovala mamka), ale stánek jsem zabohananebi nemohla najít. Je ovšem nutno dodat, že spoustu jinejch stánků jsem našla a některý si dokonce i našly mě. Poprvý v životě jsme taky ochutnali červenej burčák (tak dobře, doteď jsme ani nevěděli, že existuje) a jsme z něj všichni nadšený.

Ta atmosféra tam byla naprosto dokonalá. Na každým rohu milý lidi, nádherný počasí a parádní hudba, zkrátka ráj. Myslim, že jsme na chvíli zapomněli, že jsme na tejhle planetě, protože to zkrátka a dobře bylo úplně jak z jinýho světa. Vrchol večera byl slavnostní průvod krále Jana – totálně boží průvod víc než 600 lidí v dobovejch kostýmech, koně, hadi, orli, tanečnice, kati i plivači ohně. Ježišmarja, to byl zážitek. Fakt jsem si připadala jak v jinej době.

V sobotu po snídani jsme vyrazili na panství našeho rodinnýho přítele, jehož rodina od Znojma pochází. Udělali jsme si nádhernou procházku vesničkou, podívali se na kouzelnej, i když rozpadající se, ale pořád kouzelnej zámeček, a pak jsme vyrazili do ještě kouzelnějšího malýho sklípku, kterej patří strécovi našeho rodinnýho přítele, tedy do Královského vinařství Miroslava.

Všude na zdi tady visí diplomy za skvělý vína a fotka stréca s nápisem “Pijte s Mírou”, a tak jsme teda s Mírou pili, viď. Chtěli jsme se tam teda původně jen podívat, ani jsme nečekali, že na nás bude mít král Miroslav čas a náladu, ale když jsme přijeli, hned se o nás začal starat, a to i o ty z nás, který viděl poprvý v životě. Když jsme řekli, že nechceme zdržovat, že hned zase pojedeme, stréc nás téměř násilím donutil zůstat. Takovým tim skleněným cucáčkem, kterýmu se odborně říká nějak jinak, ale to nevadí, vy víte, co myslim, žejo, nám natáhnul burčák, každýmu vrazil do ruky skleničku, nechal nám otevřenej sklípek a bez starostí šel na oběd. Když se vrátil, znova jsme se s díky zvedali, že odjíždíme, ale stréc nás zase vrátil do židliček, ať sedíme, a na stole přistála další fĺaška. Tak jemňoučký víno jsem jaktěživa nepila, fakt. Když jsem se zeptala, jestli ho nechce vyrábět a prodávat nějak ve větším, zahlásil, že to ne, protože, a teď cituji: “Když  se víno vyrábí ve velkým jen proto, aby se prodávalo, nedá se pak pít ani prdelů!”

Tak jsem se zeptala, jestli nechce aspoň nějakou limitku dát našemu Tomovi sem na dejsivino.cz, kdyby teda byl oboustrannej zájem, a to by se prej klíďo píďo domluvil. Takže jestli z toho něco bude (Tome?), dám vám vědět a vy buďte ďábelsky rychlý, protože o tohle nemůžete přijít. Naklopil toho do nás tolik, že se nám začala jemně, ale opravdu jen velmi jemně motat palice. Chtěla jsem králi zaplatit, protože po nás zbyla sotva půlka sklípku, ale pořád byl proti. Když jsem to zopakovala tak po desátý, sebral se a šel dovnitř. Aha, jde pro účtenku, říkala jsem si a radovala se, že tomu dobrýmu muži můžu nechat aspoň nějaký peníze, ale on se místo toho vrátil s další flaškou. Prej na cestu. Hádat jsem se nechtěla, tak jsem s díky přijala a na několikátej pokus jsme už fakt odjeli.

Samozřejmě jsme si to namířili zase do centra na vinobraní, kde bylo v sobotu snad ještě víc lidí než v pátek. Hnout se moc nedalo, ale nám to nevadilo, ještě jsme koštovali burčák, a protože se hezky hrálo, hodně jsme tančili. Dobře, tak bysme asi tančili, i kdyby se nehrálo vůbec, ale ta hudba nám trochu pomohla. Nejlepší ze všeho byl Čechomor s Marťou Pártlů, která je holka taky budějcká jako my, to jsme si užili fakt hodně. Štěstí mi přálo natolik, že jsem dokonce našla i ten stánek ViWine, se sympatickou slečnou jsem si připila rybízákem a další jsem vzala rodince, tak si taky pošmákli.

Ještě bych psala dál a dál a ještě kousek dál, protože těch zážitků bylo fakt hodně nejvíc mega moc, ale už teď jsem ten rozsah přešvihla o dost písmenek, než bylo v plánu, a delší už by to ty internety nemusely snest, žejo. Takže to pomalu, ale jistě ukončim krátkým, ano, opravdu se pokusim o krátký, shrnutím – vinobraní bylo totálně boží, na Moravě jsou úžasný lidi, vynikající víno a nádherná příroda a my se tam chceme nastěhovat. Neprodáváte tam někdo chalupu? Tak za 1500, abych na to měla? Ne? Tak nic, já ještě chvíli budu šetřit.

S pozdravem, máváním a posíláním hubičky

Vaše milující (a doufejme i milovaná) Týna z Vína

Píšu, protože víno

Leave a Reply

All fields are required

Name:
E-mail: (Not Published)
Comment:
Type Code

Kategorie

Výrobci

Nejprodávanější produkty

Novinky

Slevy

Články v blogu