Tuzemská vína

Proč si vybrat tuzemská vína

Tuzemská vína z Moravy a Čech se dlouhodobě řadí mezi evropskou špičku. Spojují moderní vinařské postupy s tradicí a terroirem jednotlivých oblastí. Největší část produkce pochází z Moravy, která je rozdělena do čtyř vinařských podoblastí – Mikulovské, Velkopavlovické, Slovácké a Znojemské. Česká vína pak najdeš především na Mělnicku, Litoměřicku a v okolí Prahy.

Rozmanitost odrůd

V tuzemských vínech objevíš známé klasiky jako Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Sauvignon, Chardonnay nebo voňavé Tramíny a Pálavy. V červených vínech vynikají Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal či Cabernet Moravia, který vznikl právě na Moravě. Růžová vína pak nabízejí svěžest a lehkost, ideální na letní měsíce.

Jak chutnají tuzemská vína

Moravská a česká vína jsou typická svou aromatikou, svěžestí a harmonií. Bílá vína se hodí k rybám, drůbeži a lehkým jídlům, červená k tmavým masům a výraznějším pokrmům. Růžová jsou ideální k salátům, lehkým pokrmům a posezení s přáteli.

Tradice a kvalita

Vinaři z Moravy a Čech dbají na poctivé zpracování hroznů a citlivý přístup k přírodě. Díky tomu vznikají vína, která odrážejí charakter regionu a získávají ocenění nejen u nás, ale i v zahraničí.

DĚLENÍ VÍN PODLE ZBYTKOVÉHO CUKRU

Suché: Nejvýše 4 g/l, nebo 9 g/l, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr je maximálně o 2 g/l nižší.
Polosuché: do 12 g/l, nebo do 18 g/l, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr je maximálně o 10 g/l nižší
Polosladké: do 45 g/l
Sladké: od 45 g/l výše

Několik praktických příkladů:

• 3 g/l cukru → suché
• 8 g/l cukru a 7 g/l kyselin → suché (rozdíl je pouze 1 g/l)
• 8 g/l cukru a 4 g/l kyselin → polosuché (rozdíl je 4 g/l, nesplňuje podmínku pro suché)
• 25 g/l cukru → polosladké
• 120 g/l cukru → sladké
  
  

  To je mimochodem důvod, proč může mít víno s 8–9 g/l cukru na etiketě stále označení suché – pokud má dostatek kyselin, legislativa to umožňuje. Právě proto samotný údaj o zbytkovém cukru bez znalosti kyselin nemusí stačit k určení správného přívlastku sladkosti.

  Pozor také na častý omyl: toto rozdělení (suché, polosuché, polosladké, sladké) nemá nic společného s přívlastkovými kategoriemi typu kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů nebo ledové víno. Jsou to dvě zcela odlišné klasifikace.
  (zdroj: https://bit.ly/4xfuEt4)

DĚLENÍ VÍN PODLE JAKOSTI

Stolní vína
Jakostní vína
Zemská vína: Zemské víno musí být vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, které jsou vhodné pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny v seznamu odrůd stanovených prováděcím právním předpisem. Cukernatost hroznů, z nichž je víno vyrobeno, musí být nejméně 14 °NM. Označuje se jako Moravské zemské víno nebo České zemské víno.
Jakostní vína s přívlastkem: musí být vyrobeno z hroznů sklizených v jedné vinařské podoblasti a v téže oblasti i vyrobeno. Výnos vinice nesmí překročit 14 t/ha. Na kvalitu vinice i kvalitu výsledného vína existují ještě další požadavky, na jejichž splnění dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která jediná je oprávněna víno zatřídit do kategorií dle přívlastků:

• Kabinet: vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 19 °NM.
• Pozdní sběr: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 °NM.
• Výběr z hroznů: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 °NM.
• Výběr z bobulí: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °NM.
• Výběr z cibéb: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 32 °NM.
• Ledové víno: vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 °NM.
• Slámové víno: vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 °NM. Vykazuje-li však mošt již po 2 měsících cukernatost nejméně 32 °NM, může se provést lisování.