Tuzemská vína
Tuzemská vína s tradicí i svěžestí
Moravská a česká vína patří mezi skutečné poklady našeho vinařství. Díky unikátnímu klimatu, půdě a šikovným vinařům nabízí širokou paletu chutí – od svěžích bílých vín přes ovocná růžová až po výrazná červená. V naší nabídce najdeš vína, která si zamiluješ při běžném posezení i slavnostní příležitosti.
-
Vinařství MG Wine
-
Vinařství Mendelova Univerzita
-
Vinařství pod Pálavskými vrchy
-
Vinařství Šebesta Filip
-
Vinařství Filip Mlýnek
-
Vinařství Kubík Michal
-
Rodinné vinařství Fridrich
-
Vinné sklepy Zapletal
-
Vinařství Dog in dock
-
Vinařství Pod Radobýlem
-
Salay Winery
-
Nové vinařství
-
Zahradní vínařství
-
Střední vinařská škola Valtice
-
Vinné sklepy Maršovice
-
Vinařství Iwayini
-
Vinařství Perk
-
Vinařství Skoupil
-
Vinařství Villa Valtice
-
Vinařství Thaya
-
Vinařství Arte Vini
-
Vinařství Fučík Petr
-
Vinařství Sv. Barbora
-
Vinařství Pavlica Jan
-
Vinařství Aurora
-
Vinařství Spielberg
-
Sedlecká vína
Řazení produktů
Výpis produktů
Rulandské bílé je polosuchá a je tak příjemně šťavnatá. Expresivní vůni citrusů podtrhuje vůně chlebové kůrky.
Proč si vybrat tuzemská vína
Tuzemská vína z Moravy a Čech se dlouhodobě řadí mezi evropskou špičku. Spojují moderní vinařské postupy s tradicí a terroirem jednotlivých oblastí. Největší část produkce pochází z Moravy, která je rozdělena do čtyř vinařských podoblastí – Mikulovské, Velkopavlovické, Slovácké a Znojemské. Česká vína pak najdeš především na Mělnicku, Litoměřicku a v okolí Prahy.
Rozmanitost odrůd
V tuzemských vínech objevíš známé klasiky jako Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Sauvignon, Chardonnay nebo voňavé Tramíny a Pálavy. V červených vínech vynikají Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal či Cabernet Moravia, který vznikl právě na Moravě. Růžová vína pak nabízejí svěžest a lehkost, ideální na letní měsíce.
Jak chutnají tuzemská vína
Moravská a česká vína jsou typická svou aromatikou, svěžestí a harmonií. Bílá vína se hodí k rybám, drůbeži a lehkým jídlům, červená k tmavým masům a výraznějším pokrmům. Růžová jsou ideální k salátům, lehkým pokrmům a posezení s přáteli.
Tradice a kvalita
Vinaři z Moravy a Čech dbají na poctivé zpracování hroznů a citlivý přístup k přírodě. Díky tomu vznikají vína, která odrážejí charakter regionu a získávají ocenění nejen u nás, ale i v zahraničí.
DĚLENÍ VÍN PODLE ZBYTKOVÉHO CUKRU
Suché: Nejvýše 4 g/l, nebo 9 g/l, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr je maximálně o 2 g/l nižší.
Polosuché: do 12 g/l, nebo do 18 g/l, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr je maximálně o 10 g/l nižší
Polosladké: do 45 g/l
Sladké: od 45 g/l výše
DĚLENÍ VÍN PODLE JAKOSTI
Stolní vína
Jakostní vína
Zemská vína: Zemské víno musí být vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, které jsou vhodné pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny v seznamu odrůd stanovených prováděcím právním předpisem. Cukernatost hroznů, z nichž je víno vyrobeno, musí být nejméně 14 °NM. Označuje se jako Moravské zemské víno nebo České zemské víno.
Jakostní vína s přívlastkem: musí být vyrobeno z hroznů sklizených v jedné vinařské podoblasti a v téže oblasti i vyrobeno. Výnos vinice nesmí překročit 14 t/ha. Na kvalitu vinice i kvalitu výsledného vína existují ještě další požadavky, na jejichž splnění dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která jediná je oprávněna víno zatřídit do kategorií dle přívlastků:
- Kabinet: vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 19 °NM.
- Pozdní sběr: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 °NM.
- Výběr z hroznů: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 °NM.
- Výběr z bobulí: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °NM.
- Výběr z cibéb: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 32 °NM.
- Ledové víno: vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 °NM.
- Slámové víno: vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 °NM. Vykazuje-li však mošt již po 2 měsících cukernatost nejméně 32 °NM, může se provést lisování.
